- vokativ singuláru substantiva archiv
Odvozeno z pozdně latinského archivum, jež bylo odvozeno z řeckého ta archeia — „veřejné záznamy“, plurálu substantiva ἀρχεῖον (archeion) — „radnice“, jež vyšlo ze slova arché — „vláda“, doslova „počátek, začátek, první místo“; to souvisí s kořenem slovesa αρχείν archein — „vládnout“, vycházejícího z protoindoevropského kořene *archein- „začínat, vládnout, ovládat“.[1]
pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
archive
|
archives
|
- archiv
kategorie
|
tvar
|
infinitiv
|
archive
|
3. osoba
|
archives
|
préteritum
|
archived
|
perfektum
|
archived
|
vid průběhový
|
archiving
|
- archivovat
pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
archive
|
archives
|
- (v informatice) archivní soubor
- první osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa archiver
- třetí osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa archiver
- první osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa archiver
- třetí osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa archiver
- druhá osoba rozkazovacího způsobu jednotného čísla slovesa archiver
- ↑ HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2015-10-21]. Heslo archives. (anglicky)