balalajka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbalalajka]

dělení

• ba-la-laj-ka

etymologie

Z ruského балалайка téhož významu, které vychází ze zvukomalebného citoslovce балабай. Srovnej např. ruská slovesa балакать, баять, балагурить, балабонить, příp. i české blábolit, bájit.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	balalajka	balalajky
genitiv	balalajky	balalajek
dativ	balalajce	balalajkám
akuzativ	balalajku	balalajky
vokativ	balalajko	balalajky
lokál	balalajce	balalajkách
instrumentál	balalajkou	balalajkami

význam

1. ruský drnkací hudební nástroj

překlady

1. ruský drnkací hudební nástroj

   • angličtina: balalaika
   • arménština: բալալայկա
   • francouzština: balalaïka ž
   • galicijština: balalaica ž
   • gruzínština: ბალალაიკა
   • hebrejština: בָּלָלַיְקָה ž
   • italština: balalaika ž
   • němčina: Balalaika ž
   • polština: bałabajka ž, bałałajka ž
   • ruština: балалайка ž
   • řečtina: μπαλαλάικα ž
   • slovenština: balalajka ž

související

• balalajkový

externí odkazy

• Článek Balalajka ve Wikipedii