čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈbɔʊ̯.xa.nɛt͡s]

dělení editovat

  • bou-cha-nec

varianty editovat

etymologie editovat

Od slovesa bouchat pomocí přípony -anec, tedy vlastně pomocí přípony -ec s oporou v trpném příčestí bouchán.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ bouchanec bouchance
genitiv bouchance bouchanců
dativ bouchanci bouchancům
akuzativ bouchanec bouchance
vokativ bouchanci bouchance
lokál bouchanci bouchancích
instrumentál bouchancem bouchanci

význam editovat

  1. (v obecném jazyce, expresivně) bouchnutí
  2. (nářečně) (doloženo na Třebíčsku) nedokynutý nebo sražený chléb s tvrdým vnitřkem[2]
  3. (nářečně) (doloženo na Třebíčsku) dva k sobě spečené bochníky chleba[2]
  4. (nářečně) (doloženo na Litoměřicku a Jindřichohradecku) švestka znetvořená houbou kadeřavka švestková[3]

synonyma editovat

  1. (v obecném jazyce, expresivně), herda, flákanec, (v obecném jazyce) flák, (neutrálně) úder, plácnutí, bouchnutí, rána
  2. (spisovně) nedokynutý chléb, sražený chléb, (v obecném jazyce) zdrclej cheba
  3. (spisovně) spečenec
  4. (spisovně) bouchoř, bouchor

související editovat

poznámky editovat

  1. ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum, [cit. 2021-01-25]. Heslo -ec.
  2. 2,0 2,1 Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2021-01-25]. Heslo bouchanec I.
  3. Slovník nářečí českého jazyka. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, dialektologické oddělení, [cit. 2021-01-25]. Heslo bouchanec II.