cítit

čeština

výslovnost

• IPA: [t͡siːcɪt]
•  cítit^{? • info}

dělení

• cí-tit

varianty

• (nářečně) cejtit, cétit, citit, citiť, cítiť, cejtiť
• (zastarale) cítiti

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	cítím	cítíš	cítí	cítíme	cítíte	cítí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ciť	ciťme	ciťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	cítil	cítila	cítilo	cítili	cítily	cítila
trpné	cítěn	cítěna	cítěno	cítěni	cítěny	cítěna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	cítě	cítíc	cítíce

význam

1. vnímat smysly (obvykle čichem, též hmatem či jazykem)
   • cítit vůni
   • cítit bolest
2. vnitřně pociťovat
   • Cítím, že už mě nemáš rád.
   • cítit strach
3. mít soucit
   • Cítím s tebou.

překlady

1. vnímat smysly

   • angličtina: feel, sense
   • finština: tuntea
   • francouzština: sentir
   • italština: sentire
   • kašubština: czëc
   • maďarština: érez
   • němčina: fühlen
   • polština: czuć
   • ruština: чувстовать
   • slovenština: cítiť
   • švédština: känna
2. —
3. —

synonyma

1. čít
2. domnívat se, pociťovat, tušit
3. soucítit

související

• cítit se
• cítění
• cit
• cíťa
• cítívat
• pocit
• soucit
• pocítit, pociťovat
• procítit
• soucítit
• ucítit
• vcítit se
• vycítit