dědeček

Možná hledáte Dědeček.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • dě-de-ček

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ dědeček dědečci / dědečkové
genitiv dědečka dědečků
dativ dědečku / dědečkovi dědečkům
akuzativ dědečka dědečky
vokativ dědečku dědečci / dědečkové
lokál dědečku / dědečkovi dědečcích
instrumentál dědečkem dědečky

významEditovat

  1. otec matky nebo otce
    • V padesáti letech jsem se stal poprvé dědečkem.
  2. starý muž
    • Honza šel do světa a cestou potkal kouzelného dědečka.
    • „Dobře je to vyjádřeno v pohádkách: kdo byl po většinu svého života převážně dobrým člověkem, stává se hodným dědečkem či laskavou babičkou; kdo byl charakterově problémový, stává se zlým dědkem nebo ježibabou,“ píše Sláma.[1]

překladyEditovat

  1. otec matky nebo otce

synonymaEditovat

  1. děda, děd, dědoušek
  2. stařec, stařeček, staříček, kmet

antonymaEditovat

  1. babička; vnuk
  2. babička; mladík, chlapec, hoch, jinoch

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-11-10, [cit. 2012-02-01]. Heslo dědeček.

externí odkazyEditovat

  1. BESSER, Vilém. Zeman byl vždy bezcharakterní demagog a lhář, říká psycholog Sláma. Forum24 [online]. 2017-06-26 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online.