dělníkův

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ɟɛlɲiːkuːf]

děleníEditovat

  • děl-ní-kův

etymologieEditovat

Odvozeno od podstatného jména dělník příponou -ův.

přídavné jménoEditovat

  • přivlastňovací

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ dělníkův dělníkův dělníkova dělníkovo dělníkovi dělníkovy dělníkovy dělníkova
genitiv dělníkova dělníkova dělníkovy dělníkova dělníkových dělníkových dělníkových dělníkových
dativ dělníkovu dělníkovu dělníkově dělníkovu dělníkovým dělníkovým dělníkovým dělníkovým
akuzativ dělníkova dělníkův dělníkovu dělníkovo dělníkovy dělníkovy dělníkovy dělníkova
vokativ dělníkův dělníkův dělníkova dělníkovo dělníkovi dělníkovy dělníkovy dělníkova
lokál dělníkově / dělníkovu dělníkově / dělníkovu dělníkově dělníkově / dělníkovu dělníkových dělníkových dělníkových dělníkových
instrumentál dělníkovým dělníkovým dělníkovou dělníkovým dělníkovými dělníkovými dělníkovými dělníkovými

významEditovat

  1. náležící dělníkovi