latinaEditovat

přídavné jménoEditovat

  • 1. a 2. deklinace
  • pojící se s ablativem

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský ženský střední mužský ženský střední
nominativ dignus digna dignum dignī dignae digna
genitiv dignī dignae dignī dignōrum dignārum dignōrum
dativ dignō dignae dignō dignīs dignīs dignīs
akuzativ dignum dignam dignum dignōs dignās digna
vokativ digne digna dignum dignī dignae digna
ablativ dignō dignā dignō dignīs dignīs dignīs

významEditovat

  1. hodný (něčeho), důstojný
    • Domine, nōn sum dignus, ut intrēs sub tēctum meum, sed dīc verbō unō et sanābitur anima mea. – Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod moji střechu, ale řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.[1]

antonymaEditovat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. z římskokatolické liturgie