Možná hledáte Divoký.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ɟɪvɔkiː]

děleníEditovat

  • di-vo-ký

přídavné jménoEditovat

  • tvrdé

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ divoký divoký divoká divoké divocí divoké divoké divoká
genitiv divokého divokého divoké divokého divokých divokých divokých divokých
dativ divokému divokému divoké divokému divokým divokým divokým divokým
akuzativ divokého divoký divokou divoké divoké divoké divoké divoká
vokativ divoký divoký divoká divoké divocí divoké divoké divoká
lokál divokém divokém divoké divokém divokých divokých divokých divokých
instrumentál divokým divokým divokou divokým divokými divokými divokými divokými

stupňováníEditovat

stupeň tvar
pozitiv divoký
komparativ divočejší
superlativ nejdivočejší

významEditovat

  1. jsoucí mimo civilizaci
    • I Frankové byli nepřátelé Čechů, jako všech Slovanů; ale strašlivější než oni byli Slovanům toho času Avarové, národ divoký kmene uralského.[1]
  2. žijící ve volné přírodě
  3. jsoucí prudké nebo ztřeštěné povahy
    • Štít zaduněl, Bell k zemi kles', tvář jeho smrtí bledá; v tom v mraku zazněl divoký křik: „Zabil's mi otce, ó běda!“[2]
  4. jsoucí mimo zažité konvence
    • Měla na šatech hodně divoký vzor.

překladyEditovat

  1. necivilizovaný
  2. žijící ve volné přírodě

synonymaEditovat

  1. nekonvenční, extravagantní

antonymaEditovat

  1. civilizovaný, kulturní
  2. domácí, ochočený
  3. krotký
  4. konvenční

souvisejícíEditovat

fráze a idiomyEditovat

poznámkyEditovat

  1. TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 5. Samo.
  2. Jaroslav Vrchlický: Nové básně epické