Možná hledáte Divoký.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ɟɪvɔkiː]

dělení editovat

  • di-vo-ký

přídavné jméno editovat

  • tvrdé

skloňování editovat

číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ divoký divoký divoká divoké divocí divoké divoké divoká
genitiv divokého divokého divoké divokého divokých divokých divokých divokých
dativ divokému divokému divoké divokému divokým divokým divokým divokým
akuzativ divokého divoký divokou divoké divoké divoké divoké divoká
vokativ divoký divoký divoká divoké divocí divoké divoké divoká
lokál divokém divokém divoké divokém divokých divokých divokých divokých
instrumentál divokým divokým divokou divokým divokými divokými divokými divokými

stupňování editovat

stupeň tvar
pozitiv divoký
komparativ divočejší
superlativ nejdivočejší

význam editovat

  1. jsoucí mimo civilizaci
    • I Frankové byli nepřátelé Čechů, jako všech Slovanů; ale strašlivější než oni byli Slovanům toho času Avarové, národ divoký kmene uralského.[1]
  2. žijící ve volné přírodě
  3. jsoucí prudké nebo ztřeštěné povahy
    • Štít zaduněl, Bell k zemi kles', tvář jeho smrtí bledá; v tom v mraku zazněl divoký křik: „Zabil's mi otce, ó běda!“[2]
  4. jsoucí mimo zažité konvence
    • Měla na šatech hodně divoký vzor.

překlady editovat

  1. necivilizovaný
  2. žijící ve volné přírodě

synonyma editovat

  1. nekonvenční, extravagantní

antonyma editovat

  1. civilizovaný, kulturní
  2. domácí, ochočený
  3. krotký
  4. konvenční

související editovat

fráze a idiomy editovat

poznámky editovat

  1. TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 5. Samo.
  2. Jaroslav Vrchlický: Nové básně epické