dobytek
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [dɔbɪtɛk]
dělení editovat
- do-by-tek
etymologie editovat
Toto slovo bývá v učebnicích lexikologie uváděno jako příklad historických významových změn. Původně slovo dobytek označovalo dobytou (získanou) věc; později majetek a v současné době hospodářské zvířectvo.[1]
podstatné jméno (1) editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | dobytek | — |
genitiv | dobytka | — |
dativ | dobytku | — |
akuzativ | dobytek | — |
vokativ | dobytku | — |
lokál | dobytku | — |
instrumentál | dobytkem | — |
význam editovat
- hospodářské zvířectvo (chované zpravidla pro maso, mléko aj.)
- Zemědělské družstvo chová více než sto kusů hovězího dobytka.
překlady editovat
související editovat
podstatné jméno (2) editovat
- rod mužský životný
etymologie editovat
Přenesením z původního významu.
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | dobytek | dobytci / dobytkové |
genitiv | dobytka | dobytků |
dativ | dobytkovi / dobytku | dobytkům |
akuzativ | dobytka | dobytky |
vokativ | dobytku | dobytci / dobytkové |
lokál | dobytkovi / dobytku | dobytcích |
instrumentál | dobytkem | dobytky |
význam editovat
- (zhruběle) člověk se špatnými hygienickými návyky
- Ten dobytek by se měl občas umýt!
- (zhruběle) člověk s hrubým, neomaleným jednáním
- Ty dobytku, jak to jezdíš?!
synonyma editovat
poznámky editovat
- ↑ HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. Praha : Státní pedagogické nakladatelství n.p., 1980. S. 77.