Toto slovo bývá v učebnicích lexikologie uváděno jako příklad historických významových změn. Původně slovo dobytek označovalo dobytou (získanou) věc; později majetek a v současné době hospodářské zvířectvo.[1]
podstatné jméno (1)
editovat
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
|---|
| nominativ
|
dobytek
|
—
|
|---|
| genitiv
|
dobytka
|
—
|
|---|
| dativ
|
dobytku
|
—
|
|---|
| akuzativ
|
dobytek
|
—
|
|---|
| vokativ
|
dobytku
|
—
|
|---|
| lokál
|
dobytku
|
—
|
|---|
| instrumentál
|
dobytkem
|
—
|
|---|
- hospodářské zvířectvo (chované zpravidla pro maso, mléko aj.)
- Zemědělské družstvo chová více než sto kusů hovězího dobytka.
podstatné jméno (2)
editovat
- Přenesením z původního významu.
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
|---|
| nominativ
|
dobytek
|
dobytci / dobytkové
|
|---|
| genitiv
|
dobytka
|
dobytků
|
|---|
| dativ
|
dobytkovi / dobytku
|
dobytkům
|
|---|
| akuzativ
|
dobytka
|
dobytky
|
|---|
| vokativ
|
dobytku
|
dobytci / dobytkové
|
|---|
| lokál
|
dobytkovi / dobytku
|
dobytcích
|
|---|
| instrumentál
|
dobytkem
|
dobytky
|
|---|
- (zhruběle) člověk se špatnými hygienickými návyky
- Ten dobytek by se měl občas umýt!
- (zhruběle) člověk s hrubým, neomaleným jednáním
- Ty dobytku, jak to jezdíš?!
- špindíra, prase, zvíře
- nevychovanec, hulvát, hovado, trotl
- ↑ HAUSER, Přemysl. Nauka o slovní zásobě. Praha : Státní pedagogické nakladatelství n.p., 1980. S. 77.
