dominantní

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [dɔmɪnantɲiː]

děleníEditovat

  • do-mi-nan-tní

přídavné jménoEditovat

  • měkké

skloňováníEditovat

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní
genitiv dominantního dominantního dominantní dominantního dominantních dominantních dominantních dominantních
dativ dominantnímu dominantnímu dominantní dominantnímu dominantním dominantním dominantním dominantním
akuzativ dominantního dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní
vokativ dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní dominantní
lokál dominantním dominantním dominantní dominantním dominantních dominantních dominantních dominantních
instrumentál dominantním dominantním dominantní dominantním dominantními dominantními dominantními dominantními

významEditovat

  1. mající nejsilnější pozici; převládající, hlavní
    • Na tuto oblast se nevztahuje ani zákaz zneužití dominantního postavení a ani úprava povolování spojení soutěžitelů.[1]

překladyEditovat

  1. mající nejsilnější pozici; převládající, hlavní

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. ROZEHNAL, Aleš, a kol. Obchodní právo. Plzeň : Aleš Čenek, 2014. ISBN 978-80-7380-524-1. S. 638.