dominantní

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔmɪnantɲiː]

dělení

• do-mi-nan-tní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní
genitiv	dominantního	dominantního	dominantní	dominantního	dominantních	dominantních	dominantních	dominantních
dativ	dominantnímu	dominantnímu	dominantní	dominantnímu	dominantním	dominantním	dominantním	dominantním
akuzativ	dominantního	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní
vokativ	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní	dominantní
lokál	dominantním	dominantním	dominantní	dominantním	dominantních	dominantních	dominantních	dominantních
instrumentál	dominantním	dominantním	dominantní	dominantním	dominantními	dominantními	dominantními	dominantními

význam

1. mající nejsilnější pozici; převládající, hlavní
   • Na tuto oblast se nevztahuje ani zákaz zneužití dominantního postavení a ani úprava povolování spojení soutěžitelů.

překlady

1. mající nejsilnější pozici; převládající, hlavní

   • angličtina: dominant
   • němčina: dominant
   • nizozemština: dominant
   • ruština: доминантный

související

• dominanta
• dominance
• dominantnost
• dominující
• dominovat