echt

čeština

výslovnost

• IPA: ['ʔɛxt]

přídavné jméno

• nesklonné, nestupňovatelné

význam

1. (expresivně, hovorově) ryzí, opravdový, nefalšovaný
   • Všude jinde v komunistické Evropě spočívala politická moc v rukou ústředních výborů nebo aspoň samovládců Ceausescova typu, takže šlo o režimy jasně řízené civilisty. Pouze v Polsku velela echt vojenská junta jako někde v Latinské Americe, skuteční generálové a plukovníci v uniformách. Jejich šéf, Wojciech Jaruzelski, navíc kvůli nějaké oční vadě nosil černé brýle, takže vypadal opravdu jako komiksový zloduch.

související

• echtovně
• echtovný

němčina

výslovnost

• IPA: ['ɛçt]
•  echt^{? • info}

přídavné jméno

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	echt
komparativ	echter
superlativ	am echtesten

význam

1. pravý, opravdový, skutečný
2. upřímný, čestný
3. typický
4. opravdu, vážně

synonyma

1. —
2. wahr
3. typisch
4. —