češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈfɛ.tɔ.vat]

děleníEditovat

  • fe-to-vat

etymologieEditovat

Odvozeno od fet. To se dostalo do brněnského argotu z německého fett (argotový význam: opilý, namazaný; spisovný: mastný tučný), nejprve s významem alkohol a později drogy. V 60. letech 20. století se rozšířilo s novým významem do hovorové češtiny.[1]

slovesoEditovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní i netranzitivní

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas fetuji fetuješ fetuje fetujeme fetujete fetují
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
fetuj fetujme fetujte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné fetoval fetovala fetovalo fetovali fetovaly fetovala
Trpné fetován fetována fetováno fetováni fetovány fetována
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný fetuje fetujíc fetujíce

významEditovat

  1. (hovorově) užívat drogy

překladyEditovat

  1. užívat drogy

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „fetovat“, s. 172.