funebrák

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈfʊnɛbraːk]

děleníEditovat

  • fu-ne-b-rák

etymologieEditovat

Odvozeno z latinského fūnebris („pohřební“) z fūnus („pohřeb“).[1]

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ funebrák funebráci
genitiv funebráka funebráků
dativ funebrákovi / funebráku funebrákům
akuzativ funebráka funebráky
vokativ funebráku funebráci
lokál funebrákovi / funebráku funebrácích
instrumentál funebrákem funebráky

významEditovat

  1. (expresivně) muž, jehož zaměstnání je zařizování pohřbů a souvisejících věcí
    • Já nevím, znáte-li ho, — on je takový pomenší člověk a má zuby jako veverka a pořád se směje. On býval dřív u funebráků, ale přišel z chleba, protože se všichni lidé museli smát, když tak šlapal před tou rakví a pořád se tak špásovně zubil.[2]

překladyEditovat

  1. pohřebník

synonymaEditovat

  1. pohřebník

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „funebrák“, s. 198.
  2. Karel Čapek: Povídky z druhé kapsy
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-08-17]. Heslo funebrák.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-08-17]. Heslo funebrák.
  • Příruční slovník jazyka českého a databáze lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-08-17]. Heslo funebrák.