hombre

španělština

Ze starošpanělského omne, z latinského hominem, akuzativu od homo („člověk“).

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	hombre	hombres

člověk
- No había ningún hombre. – Nebyl tam žádný člověk.
- Yuri Gagarin fue el primer hombre en el espacio. – Jurij Gagarin byl první člověk ve vesmíru.
muž
- En la mesa había dos hombres y una mujer. – U stolu byly dva muži a jedna žena.
dospělý muž, chlap
- Se convirtió en un hombre. – Stal se z něho muž.
- un hombre hecho y derecho – opravdový (dospělý) chlap
(familiárně) manžel, muž
- Es una mujer que ama a su hombre. – Je to žena, která miluje svého muže.