iniciativní

čeština

výslovnost

• IPA: [ʔɪnɪt͡sɪjatɪvɲiː]

dělení

• ini-cia-tiv-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní
genitiv	iniciativního	iniciativního	iniciativní	iniciativního	iniciativních	iniciativních	iniciativních	iniciativních
dativ	iniciativnímu	iniciativnímu	iniciativní	iniciativnímu	iniciativním	iniciativním	iniciativním	iniciativním
akuzativ	iniciativního	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní
vokativ	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní	iniciativní
lokál	iniciativním	iniciativním	iniciativní	iniciativním	iniciativních	iniciativních	iniciativních	iniciativních
instrumentál	iniciativním	iniciativním	iniciativní	iniciativním	iniciativními	iniciativními	iniciativními	iniciativními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	iniciativní
komparativ	iniciativnější
superlativ	nejiniciativnější

význam

1. který podniká, zahajuje činnost sám od sebe, bez vnějšího pobízení
   • V průběhu služby byl hodnocen jako iniciativní, pracovitý, průbojný pracovník.

synonyma

1. proaktivní, činorodý

související

• iniciativnost
• iniciativa
• iniciativně
• iniciovat
• iniciála