interlocutor

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˌɪntəˈlɒkjʊtə]

etymologie

Z pozdnělatinského interlocutor, které odvozeno ze slovesa interloquī. Srovnej např. francouzské interlocuteur, interlocutrice, interlocutoire nebo české kolokvium.

podstatné jméno

• počitatelné

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	interlocutor	interlocutors

význam

1. (druhý) účastník rozmluvy; protějšek, partner(ka) v rozhovoru
2. (v právu) představitel, mluvčí, prostředník druhé strany při jednání

synonyma

1. converser, collocutor, (částečně) counterpart, partner
2. go-between, intermediary

související

• interlocutory
• eloquence
• collocution