čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈʔɪn.tɪm.t͡ʃɔ]

dělení editovat

  • in-tim-čo

etymologie editovat

Univerbizací slovních spojení jako intimní atmosféra, intimní prostředí, intimní osvětlení apod. příponou -čo, která je prostředkem vytváření expresivních obměn.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ intimčo intimča
genitiv intimča intimč
dativ intimču intimčům
akuzativ intimčo intimča
vokativ intimčo intimča
lokál intimču intimčech
instrumentál intimčem intimči

význam editovat

  1. (expresivně) intimní atmosféra, osvětlení, prostředí apod.[1]
    • Navíc samotná výstava ve chvíli, kdy jsem ji navštívil, neoplývala právě návštěvníky, a tak jsem si mohl, spolu s paní, jež expozici hlídala, udělat čtecí intimčo.[2]
    • „Teď jsme v tvém obýváku jenom ty a my a Posvátná Ruka Trhu chraň každého, kdoby se pokusil narušit naše intimčo!“.[3]
    • Anča má na fotce slušnou dekoltáž, takže hned stanuju, nicméně na průzkum tam dole tu není moc intimčo.[4]

překlady editovat

  1. (expresívně) intimní atmosféra

synonyma editovat

  1. intimní atmoška

související editovat

poznámky editovat

  1. 1,0 1,1 ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum, [cit. 2001-01-08]. Heslo -čo.
  2. ČADA, Tomáš; MAKOVSKÝ, Miloš. Časopisecké orgie v Brně. H _Aluze, 2010, čís. 12, s. 15. Dostupné online. ISSN 1803-8077.
  3. KOMORÁDOVÁ, Kateřina. Mediální (po)věstník: Kalení oceli,lascivní čétéjedničkaa minuta ticha. Dobrá adresa, 2008, čís. 2, s. 43. Dostupné online.
  4. TVRZ, Tomáš. Vlastní literární tvorba s autorským komentářem. Břežany, 2019 [cit. 2021-01-08]. 76 s. Bakalářská. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Dagmar Mocná. s. 8. . Dostupné online.