Možná hledáte kun , Kun , KUN , kūn , Kūn , kǔn , kùn , kún , kůń , kün , kun- , -kun nebo -kün .
podstatné jméno (1) Editovat
rod mužský životný
rod mužský neživotný (ve významech 2–6)[2] [3]
pád \ číslo
singulár
plurál
nominativ
kůň
koně
genitiv
koně
koní / koňů
dativ
koni / koňovi
koním / koňům
akuzativ
koně / (archaicky) kůň[4] [5]
koně
vokativ
koni
koně
lokál
koni / koňovi
koních
instrumentál
koněm
koni / koňmi
zvíře , lichokopytník z čeledi koňovitých
Nejkrásnější pohled na svět je z hřbetu koně.
Koně, koně, mé království za koně! [6]
Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí. [7]
šachová figura
Bílý táhne koněm na a6 a dává černému šach.
gymnastické sportovní nářadí
Nyní se naučíme přeskok přes koně našíř.
starší jednotka výkonu odpovídající přibližně výkonu jednoho koně (1)
Motor jeho auta má dobrých sedmdesát koní.
(v textilnictví) pás látky , která přebývá nebo chybí
(v dopravě, expresivně) lokomotiva
sešívačka
Secvakni ty lejstra koněm, to máš nejlepší!
—
—
kůň domácí , (samec) hřebec , (knižně) oř , (zastarale, knižně) komoň , (nářečně) kobyla
jezdec
—
koňská síla
—
—
přísloví, úsloví a pořekadla Editovat
podstatné jméno (2) Editovat
pád \ číslo
singulár
plurál
nominativ
kůň
koně / koňové / koni
genitiv
koně
koní / koňů
dativ
koni / koňovi
koním / koňům
akuzativ
koně
koně
vokativ
koni
koně / koňové / koni
lokál
koni / koňovi
koních
instrumentál
koněm
koni / koňmi
(hanlivě) (přeneseně, zpravidla o muži) neohrabaný , nešikovný člověk
nemehlo
Internetová jazyková příručka [online]. ÚJČ , 2008-03-10, [cit. 2012-02-06]. Heslo kůň . ↑ Český jazykový atlas . Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3 . Heslo „kůň“ , s. 308, 309.
↑ Internetová jazyková příručka [online]. ÚJČ , [cit. 2022-05-10]. Heslo kůň .
↑ Pro významy označující věc podobnou koni se v plurálu používá shoda podmětu s přísudkem podle rodu neživotného (Princovi vraní koně klusali × Jiříkovy dřevěné koně se houpaly ).
↑ "Slovo kůň ve 4. pádě j. č. má v staré době nejčastěji tvar kóň, kuoň, později zobecňuje (mimo výraz na kůň) tvar koně." Josef Zubatý : Vrané koně (1919) in Naše řeč . Dostupné online: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=489#6
↑ Srov. např.: Ukrutný vrah křesťanů císař Valerian válče nešťastně s Peršany byl poražen, zajat a donucen, sloužiti králi jejich Saporovi za podnož, kdykoli vsedal na kůň. In: Ekert, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích: pořadem roku občanského . Svazek třetí. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1896. 879 s., [30] l. obr. příl. Dědictví Svatojanské; čís. 83 za rok 1896. (Digitalizovaný dokument NK ČR – http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowUnit.do?id=8856 .) S. 743. Interpunkce původní. Dalších 26 dokladů v diachronním korpusu (všechny jsou starší, časově nejblíž jsou Staré pověsti české, 1894) zde: https://kontext.korpus.cz/view?ctxattrs=word&attr_vmode=visible&pagesize=40&refs=%3Ddoc.biblio&q=~BkerBXEovY&viewmode=kwic&attrs=word&corpname=diakorp_v6&attr_allpos=kw
↑ William Shakespeare: Richard III.
↑ lidová píseň
Článek Kůň ve Wikipedii
Téma Kůň ve Wikicitátech