kan'on

japonština

výslovnost

• IPA: [kaɴˌõ̞ɴ]

etymologie

Výraz je fonetickým zápisem v rómadži/rōmaji slova 漢音.

podstatné jméno

přepis

• hiragana: かんおん
• rómadži: kan'on čekošiki rómadži
• Rōmaji: kan'on hebonshiki rōmaji

význam

1. kan'on - čtení japonských znaků kandži, převzatých přibližně v 7. - 9. století, z okolí 長安 ([Čchang-an]) a 河南 ([Che-nan]) v tamějších obdobích Tchang (唐) až Sung (宋) do Japonska v tamějším období Nara (奈良時代) nebo ještě na počátku období Heian (平安時代), na rozdíl od 呉音 již poměrně bezprostředně. Ze sinojaponských je toto čtení nejpoužívanější.