češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • kdo

zájmenoEditovat

  • tázací
  • vztažné
  • neurčité

skloňováníEditovat

pád tvar
nominativ kdo
genitiv koho
dativ komu
akuzativ koho
vokativ kdo
lokál kom
instrumentál kým

významEditovat

  1. (tázací) vyjadřuje otázku na osobu původce děje
    • Kdo tě líbá, když ne já, kdo tě hlídá, když ne já? Okno v přízemí je zavřené i dnes.
  2. (vztažné) připojuje vztažnou vedlejší větu
    • Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.
    • Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe.[1]
  3. (neurčité) někdo, kdokoliv

překladyEditovat

  1. otázka na původce
  2. vztažné

synonymaEditovat

  1. (zastarale) kdož, kdožpak; (archaicky) ktož

souvisejícíEditovat

fráze a idiomyEditovat

přísloví, rčení a pořekadlaEditovat

poznámkyEditovat

  1. Karel Čapek, prosinec 1938