klít

čeština

výslovnost

• IPA: [kliːt]

dělení

• klít

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	kleji	kleješ	kleje	klejeme	klejete	klejí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	klej	klejme	klejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	klel	klela	klelo	kleli	klely	klela
trpné	klet	kleta	kleto	kleti	klety	kleta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	kleje	klejíc	klejíce

význam

1. pronášet či vykřikovat výrazy, které společnost zpravidla považuje za nepřípustné, rouhavé nebo vulgární

překlady

1. pronášet výrazy

   • angličtina: swear, curse, cuss
   • francouzština: jurer
   • maďarština: káromkodik
   • němčina: schimpfen, fluchen
   • ruština: ругать
   • řečtina: βρίζω

synonyma

1. rouhat se, nadávat, spílat, sakrovat, brát Boží jméno nadarmo, (knižně) klnout

související

• klení
• kletba
• proklít
• zaklít
• klnout
• proklínat