polština editovat

výslovnost editovat

etymologie editovat

Přes středohornoněmčinu ze starofrancouzského collier, které z latinského collāre, tvaru adjektiva collāriskrční, šíjový, nákrční, jež je odvozeno od substantiva collumkrk. Srovnej např. běloruské каўнер, české kolárek či ukrajinské комір.

podstatné jméno editovat

  • rod mužský

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ kołnierz kołnierze
genitiv kołnierza kołnierzy
dativ kołnierzowi kołnierzom
akuzativ kołnierz kołnierze
instrumentál kołnierzem kołnierzami
lokál kołnierzu kołnierzach
vokativ kołnierzu kołnierze

význam editovat

  1. límec
  2. příruba

související editovat