kompetentní

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔmpɛtɛntɲiː]

dělení

• kom-pe-tent-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní
genitiv	kompetentního	kompetentního	kompetentní	kompetentního	kompetentních	kompetentních	kompetentních	kompetentních
dativ	kompetentnímu	kompetentnímu	kompetentní	kompetentnímu	kompetentním	kompetentním	kompetentním	kompetentním
akuzativ	kompetentního	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní
vokativ	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní	kompetentní
lokál	kompetentním	kompetentním	kompetentní	kompetentním	kompetentních	kompetentních	kompetentních	kompetentních
instrumentál	kompetentním	kompetentním	kompetentní	kompetentním	kompetentními	kompetentními	kompetentními	kompetentními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	kompetentní
komparativ	kompetentnější
superlativ	nejkompetentnější

význam

1. mající určité kompetence
2. (v právu, odborně)‎^zdroj? příslušný a zmocněný

překlady

1. mající kompetence

   • angličtina: competent
   • francouzština: compétent
   • italština: competente
   • němčina: kompetent
   • slovenština: kompetentný
   • španělština: competente
2. příslušný

   • angličtina: competent
   • francouzština: compétent
   • italština: competente
   • němčina: kompetent
   • španělština: competente

antonyma

1. nekompetentní

související

• kompetent
• kompetentně
• kompetentnost

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2019-10-30]. Heslo kompetentní.