koněberka

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔɲɛbɛrka]

dělení

• ko-ně-ber-ka

etymologie

Spojením slov koně a berka.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	koněberka	koněberkové
genitiv	koněberky	koněberků
dativ	koněberkovi	koněberkům
akuzativ	koněberku	koněberky
vokativ	koněberko	koněberkové
lokál	koněberkovi	koněbercích
instrumentál	koněberkou	koněberky

význam

1. (archaicky) lehký jezdec a střelec z někdejších vojenských oddílů, které chytaly vojenské koně bez jezdců
2. (zřídka) ten, kdo krade nebo zabavuje koně
   • V kraji prý řádí zloději koní. Stalo se. Dnes mi jich ukradli celé stádo. Šedesát. Státem vydržovaní koněberkové mi vzali řidičák, techničák a navíc i občanku.

související

• koněberkův