čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • lží-ce

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ lžíce lžíce
genitiv lžíce lžic
dativ lžíci lžicím / lžícím
akuzativ lžíci lžíce
vokativ lžíce lžíce
lokál lžíci lžicích / lžících
instrumentál lžící / lžicí lžicemi / lžícemi

význam editovat

  1. součást příboru k nabírání a přenášení jídla, zejména takového, které nelze nabodnout
    • Čeká svatý rebe reb Mélech, až si host nabere lžíci polévky a zatímco tu plnou lžíci zvedá k svým svatým ústům, opatrně, aby mu ani kapka neukápla, noří zase pomalounku on, totiž náš svatý rebe reb Mélech, svou lžíci do polévky, a teď zase čeká jeho svatý host, až si rebe reb Mílech nabere, a tak to jde neustále.[1]
    • Sedm plných lžic polévky již pojedl svatý rebe reb Mélech. Nyní si chce svatý reb Mendele nabrat osmou lžíci, neb teď je právě on na řadě.[2]
  2. množství látky odpovídající objemu lžíce (1)
    • Až bude salát hotový, nakonec přidej lžíci olivového oleje.
  3. nástroj nebo součást stroje ve tvaru lžíce
    • Bagr je v současné době mimo provoz z důvodu výměny lžíce.

překlady editovat

  1. součást příboru
  2. množství
  3. nástroj

synonyma editovat

  1. (nářečně) ležka, lyžka[3]

související editovat

přísloví, úsloví a pořekadla editovat

poznámky editovat

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 149.
  2. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 150.
  3. Český jazykový atlas. Díl 1. Praha : Academia, 1992. ISBN 80-200-0014-3. Heslo „lžíce“, s. 288-291.

externí odkazy editovat