češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [mɛt͡ʃɛ]

děleníEditovat

  • me-če

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

významEditovat

  1. genitiv singuláru a nominativ, akuzativ a vokativ plurálu substantiva meč
    • Z touhy po vládě i pomstě chopily se dívky meče a luku, a neměříce sil, začaly tuhý boj proti všem mužům.[1]

slovesoEditovat

významEditovat

  1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa mečet
    • Pronikavě a výhrůžně meče, rozběhl se kozel proti domnělému konkurentovi.

poznámkyEditovat

  1. Alois Jirásek: Staré pověsti české, Dívčí válka