čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • me-lu

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

význam

editovat
  1. akuzativ singuláru substantiva mela
    • Tu naši milí chlapci popadli pušky tenkým koncem do hrsti ha mlátili do nepřítele, jak mlátili. To jste měli vidět, lidičky boží, tu melu![1]

sloveso

editovat

význam

editovat
  1. první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsoba slovesa mlít
    • Melu, melu pšeničku do zlatého hrníčku. Až umelu, budu píct, až upeču, budu jíst.[2]

poznámky

editovat
  1. Božena Němcová: Karla
  2. dětská říkanka