čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • me-lu

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

význam editovat

  1. akuzativ singuláru substantiva mela
    • Tu naši milí chlapci popadli pušky tenkým koncem do hrsti ha mlátili do nepřítele, jak mlátili. To jste měli vidět, lidičky boží, tu melu![1]

sloveso editovat

význam editovat

  1. první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsoba slovesa mlít
    • Melu, melu pšeničku do zlatého hrníčku. Až umelu, budu píct, až upeču, budu jíst.[2]

poznámky editovat

  1. Božena Němcová: Karla
  2. dětská říkanka