mener

francouzština

výslovnost

IPA: [mə.ne] mener^{? • info}

etymologie

Z latinského minari — hrozit, vyhrožovat. Pozdější význam zřejmě „hnát dobytek pohrůžkami“.

sloveso

tranzitivní

časování

Oznamovací způsob
Osoba		Číslo jednotné			Číslo množné
Osoba		1. je (j')	2. tu	3. il / elle	1. nous	2. vous	3. ils / elles
Jednoduché časy	Prézens	mène	mènes	mène	menons	menez	mènent
	Imperfektum	menais	menais	menait	menions	meniez	menaient
	Passé simple	menai	menas	mena	menâmes	menâtes	menèrent
	Futurum I	mènerai	mèneras	mènera	mènerons	mènerez	mèneront
Složené časy	Passé composé	ai mené	as mené	a mené	avons mené	avez mené	ont mené
	Plusquamperfektum	avais mené	avais mené	avait mené	avions mené	aviez mené	avaient mené
	Passé antérieur	eus mené	eus mené	eut mené	eûmes mené	eûtes mené	eurent mené
	Futurum II	aurai mené	auras mené	aura mené	aurons mené	aurez mené	auront mené

Spojovací způsob
Osoba		Číslo jednotné			Číslo množné
Osoba		1. que je (j')	2. que tu	3. qu'il / elle	1. que nous	2. que vous	3. qu'ils / elles
Jednoduché časy	Prézens	mène	mènes	mène	menions	meniez	mènent
Jednoduché časy	Imperfektum	menasse	menasses	menât	menassions	menassiez	menassent
Složené časy	Passé	aie mené	aies mené	ait mené	ayons mené	ayez mené	aient mené
Složené časy	Plusquamperfektum	eusse mené	eusses mené	eût mené	eussions mené	eussiez mené	eussent mené

Podmiňovací způsob
Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
Osoba	1. je (j')	2. tu	3. il / elle	1. nous	2. vous	3. ils / elles
Prézens	mènerais	mènerais	mènerait	mènerions	mèneriez	mèneraient
Passé	aurais mené	aurais mené	aurait mené	aurions mené	auriez mené	auraient mené

Rozkazovací způsob
Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
Osoba	2.	1.	2.
Prézens	mène	menons	menez
Passé	aie mené	ayons mené	ayez mené

	Prézens	Passé
Infinitiv	mener	avoir mené
Přechodník	en menant	en ayant mené
Příčestí	menant	mené

význam

vést

související

přísloví, rčení a pořekadla

fráze a idiomy

Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=mener&oldid=1205930“