minä

finština

výslovnost

• IPA: [ˈminæ],  minä^{? • info}

dělení

• mi-nä

zájmeno (1)

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	minä	—
genitiv	minun	—
akuzativ	minut	—
partitiv	minua	—
essiv	minuna	—
translativ	minuksi	—
inessiv	minussa	—
elativ	minusta	—
illativ	minuun	—
adessiv	minulla	—
ablativ	minulta	—
allativ	minulle	—
abessiv	minutta	—
komitativ	—	—
instruktiv	—	—

význam

1. já

synonyma

1. (nářečně) mä, miä, mie, mää

související

• sinä, hän, me, te, he

zájmeno (2)

význam

1. essiv singuláru od slova mikä
2. essiv plurálu od slova mikä