Možná hledáte najemnik.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [naːjɛmɲiːk]

dělení editovat

  • ná-jem-ník

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ nájemník nájemníci
genitiv nájemníka nájemníků
dativ nájemníku / nájemníkovi nájemníkům
akuzativ nájemníka nájemníky
vokativ nájemníku nájemníci
lokál nájemníku / nájemníkovi nájemnících
instrumentál nájemníkem nájemníky

význam editovat

  1. ten, kdo pronajatý byt a za bydlení v něm platí jeho majiteli nájemné
    • Paní Čermáková má v městě dům a v něm mnoho nájemníků, od nichž dostává značných peněz za nájem.[1]
    • Domácí vstal, podal starému nájemníku přívětivě ruku a nutil ho, aby usedl.[2]

překlady editovat

  1. bydlící za nájem

synonyma editovat

  1. nájemce, (hovorově) partaj

antonyma editovat

  1. pronajímatel, domácí

související editovat

poznámky editovat

  1. Josef Kožíšek: Doma i na sluníčku
  2. Ignát Hermann: Z pražských zákoutí