Možná hledáte najemnik.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [naːjɛmɲiːk]

dělení

editovat
  • ná-jem-ník

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ nájemník nájemníci
genitiv nájemníka nájemníků
dativ nájemníku / nájemníkovi nájemníkům
akuzativ nájemníka nájemníky
vokativ nájemníku nájemníci
lokál nájemníku / nájemníkovi nájemnících
instrumentál nájemníkem nájemníky

význam

editovat
  1. ten, kdo pronajatý byt a za bydlení v něm platí jeho majiteli nájemné
    • Paní Čermáková má v městě dům a v něm mnoho nájemníků, od nichž dostává značných peněz za nájem.[1]
    • Domácí vstal, podal starému nájemníku přívětivě ruku a nutil ho, aby usedl.[2]

překlady

editovat
  1. bydlící za nájem

synonyma

editovat
  1. nájemce, (hovorově) partaj

antonyma

editovat
  1. pronajímatel, domácí

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Josef Kožíšek: Doma i na sluníčku
  2. Ignát Hermann: Z pražských zákoutí