nabodeníčko
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [nabɔdɛɲiːt͡ʃkɔ]
dělení editovat
- na-bo-de-níč-ko
etymologie editovat
Slovo bylo poprvé publikováno v knize „Mistra Jana Husi Ortografie česká“ vydané roku 1857 nakladatelem Aloisem Vojtěchem Šemberou. Kniha však omylem sloučila opis Františka Palackého traktátu Orthographia Bohemica z první poloviny 15. století, kde Husovo autorství není potvrzeno, a Husův doslov k tzv. Šafhauské bibli. Samotný pojem „nabodeníčko“ Hus jistě nikdy nepoužil, poprvé je doložen až v 19. století.[1]
podstatné jméno editovat
- rod střední
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | nabodeníčko | nabodeníčka |
| genitiv | nabodeníčka | nabodeníček |
| dativ | nabodeníčku | nabodeníčkům |
| akuzativ | nabodeníčko | nabodeníčka |
| vokativ | nabodeníčko | nabodeníčka |
| lokál | nabodeníčku | nabodeníčkách |
| instrumentál | nabodeníčkem | nabodeníčky |
význam editovat
- (zastarale) diakritické znaménko
související editovat
slovní spojení editovat
poznámky editovat
- ↑ FIALOVÁ, Zuzana. Zmatky s nabodeníčky. Český rozhlas Leonardo [online]. 2007-07-06 [cit. 2011-10-25]. Dostupné online.