naznačit

Možná hledáte naznačiť.

čeština

výslovnost

• IPA: [naznat͡ʃɪt]
•  naznačit^{? • info}

dělení

• nazna-čit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	naznačím	naznačíš	naznačí	naznačíme	naznačíte	naznačí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	naznač	naznačme	naznačte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	naznačil	naznačila	naznačilo	naznačili	naznačily	naznačila
trpné	naznačen	naznačena	naznačeno	naznačeni	naznačeny	naznačena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	naznačiv	naznačivši	naznačivše

význam

1. poskytnout resp. sdělit náznaky
   • Naznačil nám posuňkem, že se nemusíme ničeho bát.

překlady

1. poskytnout náznaky

   • angličtina: indicate, insinuate, suggest
   • francouzština: indiquer
   • němčina: andeuten
   • ruština: намекнуть
   • slovenština: naznačiť

synonyma

1. napovědět, upozornit, nadhodit, ukázat

související

• znak
• značka
• náznak
• naznačení
• naznačený
• naznačovat
• naznačovaný
• naznačování

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-09-21]. Heslo naznačit.