objevit

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔbjɛvɪt]

dělení

• ob-je-vit

varianty

• (nářečně) vobjevit, objeviť, vobjeviť

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	objevím	objevíš	objeví	objevíme	objevíte	objeví

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	objev	objevme	objevte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	objevil	objevila	objevilo	objevili	objevily	objevila
trpné	objeven	objevena	objeveno	objeveni	objeveny	objevena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	objeviv	objevivši	objevivše

význam

1. poprvé něco zjistit či nalézt
   • Objevil jsem to tam, kde bych to nečekal.

překlady

1. nalézt

   • angličtina: discover
   • esperanto: malkovri
   • finština: löytää
   • francouzština: découvrir
   • hebrejština: חִדֵּשׁ
   • italština: scoprire
   • němčina: entdecken, erfinden
   • nizozemština: ontdekken
   • polština: odkryć
   • ruština: открыть
   • slovenština: objaviť
   • španělština: descubrir

synonyma

1. najít, odkrýt

související

• objevit se
• objevovat
• objev
• objevitel