čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ɔtpɔlɛdɲiːt͡ʃɛk]

dělení

editovat
  • od-po-led-ní-ček

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ odpoledníček odpoledníčky
genitiv odpoledníčku odpoledníčků
dativ odpoledníčku odpoledníčkům
akuzativ odpoledníček odpoledníčky
vokativ odpoledníčku odpoledníčky
lokál odpoledníčku odpoledníčcích / odpoledníčkách
instrumentál odpoledníčkem odpoledníčky

význam

editovat
  1. (zdrobněle, dříve) odpolední vydání novin
    • Nedávno u Kalicha nevyvedl jeden host nic jinýho, než že sám sobě rozbil sklenicí hlavu. Vyhodil ji do vejšky a postavil se pod.ni. Odvezli ho, a ráno už jsme to četli. Nebo v Bendlovce jsem dal jednou jednomu funebrákovi facku a on mně ji vrátil. Abychom se smířili, museli nás oba zatknout, a hned to bylo v odpoledníčku.[1]
    • „A v místních politických kruzích nemáte nikoho známého?“ „To mám, vašnosti, kupuji si odpoledníčka Národní politiky, čubičky.“[2]

poznámky

editovat