čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • oheň

etymologie editovat

Všeslovanské. - Polsky ogień. ruské огонь (ogóň), srbochorvatské òganj, staroslověnské огнь. Praslovanské *ognь je příbuzné s litevským ugnís, latinským ignis, sanskrtským agnih téhož významu, vše pak z indoevropského *ognis, genitiv asi *egnis, čímž se částečně vysvětlí různé násloví (srovnej podobně noc). Srovnej s výheň.[1]

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ oheň ohně
genitiv ohně ohňů
dativ ohni ohňům
akuzativ oheň ohně
vokativ ohni ohně
lokál ohni ohních
instrumentál ohněm ohni

význam editovat

  1. úkaz provázející hoření v podobě zářících plamenů vyzařujících teplo
  2. rozsáhlý oheň (1) spalující mnoho objektů
  3. (zastarale) střelba ze zbraní
  4. pocit horka
  5. (expresivně) citové vzplanutí
  6. (v obecném jazyce) vrozená tmavě červená skvrna na kůži člověka

překlady editovat

  1. úkaz provázející hoření
  2. rozsáhlý oheň

synonyma editovat

  1. (knižně) červený kohout
  2. požár
  3. palba
  4. horkost

související editovat

slovní spojení editovat

fráze a idiomy editovat

přísloví, úsloví a pořekadla editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „oheň“, s. 434.

externí odkazy editovat

  •   Článek Oheň ve Wikipedii
  •   Téma Oheň ve Wikicitátech
  •   Galerie Fire ve Wikimedia Commons