čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • oheň

etymologie

editovat

Všeslovanské. - Polsky ogień. ruské огонь (ogóň), srbochorvatské òganj, staroslověnské огнь. Praslovanské *ognь je příbuzné s litevským ugnís, latinským ignis, sanskrtským agnih téhož významu, vše pak z indoevropského *ognis, genitiv asi *egnis, čímž se částečně vysvětlí různé násloví (srovnej podobně noc). Srovnej s výheň.[1]

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský neživotný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ oheň ohně
genitiv ohně ohňů
dativ ohni ohňům
akuzativ oheň ohně
vokativ ohni ohně
lokál ohni ohních
instrumentál ohněm ohni

význam

editovat
  1. úkaz provázející hoření v podobě zářících plamenů vyzařujících teplo
  2. rozsáhlý oheň (1) spalující mnoho objektů
  3. (zastarale) střelba ze zbraní
  4. pocit horka
  5. (expresivně) citové vzplanutí
  6. (v obecném jazyce) vrozená tmavě červená skvrna na kůži člověka

překlady

editovat
  1. úkaz provázející hoření
  2. rozsáhlý oheň

synonyma

editovat
  1. (knižně) červený kohout
  2. požár
  3. palba
  4. horkost

související

editovat

slovní spojení

editovat

fráze a idiomy

editovat

přísloví, úsloví a pořekadla

editovat

poznámky

editovat
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „oheň“, s. 434.

externí odkazy

editovat
  •   Článek Oheň ve Wikipedii
  •   Téma Oheň ve Wikicitátech
  •   Galerie Fire ve Wikimedia Commons