Pizza, jídlo neapolsko-sicilské, koláč z pšeničného těsta chlebového, na nějž se kladou sardele, rajská jablka, měkký ovčí sýr, jemně krájená zelenina a sůl a nalévá hojně oleje.[1]
Ej, kdyby někdo nesl maso svaté v křídle sukně své, aneb dotkl by se křídlem svým chleba, neb vaření, neb vína, neb oleje, neb jakéžkoli krmě, zdali bude posvěcen? I odpověděli kněží a řekli: Nikoli.[2]
Známými dráždidly jsou také všeliké látky obsahující rozličné vonné oleje a zvláštní specifické lučebné látky. Mnohé z dráždidel takových budí větší příval krve k oněm místům, kde se lék tento s organismem stýká.[4]
Podobný vliv jako koření mají mandle a ořechy; hrozinky působí v pečivu již více jako cukr. Do chleba dává se kmín a fenykl, obsahující vonné oleje a aetherické silice, jejichž chuť i vůně sdělí se chlebu.[5]