onemocnět

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ɔnɛmɔt͡sɲɛt]

děleníEditovat

  • one-moc-nět

slovesoEditovat

  • dokonavé
  • intranzitivní

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas onemocním onemocníš onemocní onemocníme onemocníte onemocní / onemocnějí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
onemocněj / onemocni onemocnějme / onemocněme onemocnějte / onemocněte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné onemocněl onemocněla onemocnělo onemocněli onemocněly onemocněla
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý onemocněv onemocněvši onemocněvše

významEditovat

  1. (onemocnět + instrumentál) stát se nemocným

překladyEditovat

  1. stát se nemocným

synonymaEditovat

  1. rozstonat se, (knižně) ochořet, ochuravět, roznemoci se

antonymaEditovat

  1. uzdravit se, vyléčit se

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-10-12]. Heslo onemocnět.