čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [piːxaːɲiː]

dělení editovat

  • pí-chá-ní

etymologie editovat

Ze slovesa píchat pomocí přípony -ní.

podstatné jméno editovat

  • rod střední
  • verbální substantivum

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ píchání píchání
genitiv píchání píchání
dativ píchání pícháním
akuzativ píchání píchání
vokativ píchání píchání
lokál píchání pícháních
instrumentál pícháním pícháními

význam editovat

  1. píchavá, bodavá bolest
    • Kvůli tomu píchání v zádech se nemohu ani pořádně narovnat
  2. činnost, při níž se píchá
    • A proto Vám radím, vidle, které jste použil k píchání do Allenova hnoje, dejte pozlatit a doma vystavte na čestném místě a občas přivoňte.[1]
  3. (hovorově) provozování pohlavního styku
    • Jak jen od něho mohla odejít, vzrušená a neuspokojená, ona, která žila jen pro píchání s ním, když už to byly týdny, kdy neměla orgasmus?[2]
    • Nikdy jsem je nechtěla poznat blíž, bylo i jedno, jestli se mi líbí, jen když mě přitahovali tělesně. Šlo o píchání. Čistě o píchání.[2]
    • "Francisi, řekni mi upřímně... Copak nebyly v tomhle zatraceném městě jiný ženský na píchání?"[3]

synonyma editovat

  1. bolest
  2. bodání, napichování
  3. šukání, prcání, šoustání, trtkání, (vulgárně) mrdání, (neutrálně) sexuální styk, sex, souložení, soulož

související editovat

poznámky editovat

  1. Reflex, č. 17/1994. Cit. dle Korpus.cz
  2. 2,0 2,1 KRANTZOVÁ, Judith. Milenci. Překlad Libuše Neumannová. Praha : Knižní klub, 1996. Cit. dle Korpus.cz.
  3. DJIAN, Philippe. Za rozcestím. Překlad Tomáš Kybal. Praha : Odeon, 2001. Cit. dle Korpus.cz. ISBN 80-207-1101-5.