Možná hledáte PETku nebo petku.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [pjɛtkʊ]

dělení editovat

  • pět-ku

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

význam editovat

  1. akuzativ jednotného čísla substantiva pětka
    • "No tak si jdi sednout, člověče, Sehnoutko, je to další pětka. Nevím nevím, jak skončíš. Ani nechci vidět to vysvědčení!" Sehnoutka si pomyslel: "Když mi tam napíše pětku, tak se bude muset na vysvědčení kouknout! Tak ať ji napíše a bude to dobrý..." Ale bylo mu to stejně šumafuk, konec školního roku i vysvědčení bylo daleko[1]
    • Ještě by se ten jeho kůň mohl vysrat uprostřed středového kruhu. Ještě by nám mohl říct, z čeho máme zaplatit příspěvky. Klidně nám mohl věnovat pětku. To by Franz Josef udělal." „Pokud by se někdy objevil v Holešovicích," namítl Řáda[2]

poznámky editovat

  1. Vítězslava KLIMTOVÁ: Obyčejný skřítek, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006
  2. Josef MONÍK: Psi bez rodokmenu (Proletářský román), nakl. Paseka, Litomyšl 2008