půhon
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈpuːɦɔn]
dělení editovat
- pů-hon
podstatné jméno (1) editovat
- rod mužský neživotný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | půhon | půhony |
genitiv | půhonu | půhonů |
dativ | půhonu | půhonům |
akuzativ | půhon | půhony |
vokativ | půhone | půhony |
lokál | půhonu / půhoně | půhonech |
instrumentál | půhonem | půhony |
význam editovat
- (zastarale) předvolání, procesní úkon předjímající žalobu
překlady editovat
- latina: citatio in ius
- němčina: Vorladung ž
související editovat
slovní spojení editovat
- půhon slunečný
- půhon potvorný
- půhon podobný
- půhon zatčený, půhon zatkyní, půhon zatkyně
- půhon trhový, půhon trhem
- půhon zmatečný, půhon bezpravný
podstatné jméno (2) editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | půhon | půhoni / půhonové |
genitiv | půhona | půhonů |
dativ | půhonu / půhonovi | půhonům |
akuzativ | půhona | půhony |
vokativ | půhone | půhoni / půhonové |
lokál | půhonu / půhonovi | půhonech |
instrumentál | půhonem | půhony |
význam editovat
- (zastarale) žalobce[1], osoba domáhající se půhonu
synonyma editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2016-03-17]. Heslo půhon.