češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈpuːɦɔn]

děleníEditovat

  • pů-hon

podstatné jméno (1)Editovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ půhon půhony
genitiv půhonu půhonů
dativ půhonu půhonům
akuzativ půhon půhony
vokativ půhone půhony
lokál půhonu / půhoně půhonech
instrumentál půhonem půhony

významEditovat

  1. (zastarale) předvolání, procesní úkon předjímající žalobu

překladyEditovat

souvisejícíEditovat

slovní spojeníEditovat

podstatné jméno (2)Editovat

  • rod mužský životný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ půhon půhoni / půhonové
genitiv půhona půhonů
dativ půhonu / půhonovi půhonům
akuzativ půhona půhony
vokativ půhone půhoni / půhonové
lokál půhonu / půhonovi půhonech
instrumentál půhonem půhony

významEditovat

  1. (zastarale) žalobce[1], osoba domáhající se půhonu

synonymaEditovat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. Příruční slovník jazyka českého a databáze lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-03-17]. Heslo půhon.