pifka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɪf.ka]

homofony

• pivka

dělení

• pif-ka

etymologie

Jedna z variant původu slova předpokládá vznik ze slovenského pik — mít pik neboli mít dopal na někoho. Ve variantě zápisu pyk je snad příbuzné s litevským pykti — zlobit se.

Druhá varianta předpokládá vznik z německého eine Pik auf jemanden haben — míti zlost na někoho. To pak pochází z francouzského pique — píka, dopal.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pifka	pifky
genitiv	pifky	pifek
dativ	pifce	pifkám
akuzativ	pifku	pifky
vokativ	pifko	pifky
lokál	pifce	pifkách
instrumentál	pifkou	pifkami

význam

1. (familiárně) stav hněvu vůči někomu; negativní předsudek

synonyma

1. zlost, zloba, rozzlobenost, dopal

slovní spojení

1. mít (na někoho) pifku

externí odkazy

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo pifka.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo pifka (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Google Books. Vyhledávání výrazů "pifku", "pifkou", "pifce", "pifky" pro češtinu.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "pifku".
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo pifka.