pinďour
Možná hledáte Pinďour.
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈpɪnɟɔʊ̯r]
dělení
editovat- pin-ďour
podstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovat| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | pinďour | pinďoury / pinďourové |
| genitiv | pinďoura | pinďourů |
| dativ | pinďouru / pinďourovi | pinďourům |
| akuzativ | pinďoura | pinďoury |
| vokativ | pinďoure | pinďoury / pinďourové |
| lokál | pinďouru / pinďourovi | pinďourech |
| instrumentál | pinďourem | pinďoury |
význam
editovat- (žertovně, expresivně, lidově) penis
- Hugo se chlubil, že má obřezaného pinďoura a my jsme mu ho záviděli.[1]
- V roli soudce se Havlín předvedl při výslechu náctiletých dívek v kauze sochaře Opočenského. „Honily jste mu pinďoura společně s kamarádkou?“ ptal se v síni.[2]
- Není to ten šedovlasej starej prďola lingvista, co neudrží pinďoura v gatích?![3]
- (hanlivě, v obecném jazyce) člověk, zejména muž, nízkého vzrůstu
- (dříve, studentský slang) pionýr[4]
- (slangově) (mezi šachisty) pěšec, figurka pěšce
synonyma
editovat- pindík, brko[5], klacek[5], kláda[5], klobáska[5], macek[5], ocas[5], parůžek[5], paťák[5], péro[5], píšťala[5], spodek[5], šulín[5], trubka[5], tyč[5], (familiárně) bimbas, (neutrálně) penis, (dětsky, familiárně) lulánek, (v anatomii, neutrálně) pyj, (vulgárně) čurák
- prcek, skrček, pinďa, záprdek
- —
- pinčl
poznámky
editovat- ↑ Lidové noviny, č. 70/1996.
- ↑ Lidové noviny, 23. 2. 2013
- ↑ Townsendová, Sue (1995): Adrian Mole. Překlad: Hartlová, Helena. Praha: Mladá fronta.
- ↑ HUBÁČEK, Josef. K dnešnímu stavu studentského slangu. Naše řeč, 1965, roč. 48, čís. 2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ 5,00 5,01 5,02 5,03 5,04 5,05 5,06 5,07 5,08 5,09 5,10 5,11 5,12 5,13 MACFARLANE, Aidan; MCPHERSONOVÁ, Ann. Muka dospívání aneb Těžký hypochondr v pubertě. Překlad Anna Harvánková-Slavíčková. Plzeň : Nava, 1998. Cit. dle Korpus.cz. ISBN 80-7211-015-2.