průzkumník

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpruːskʊmɲiːk]

dělení

• prů-zkum-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	průzkumník	průzkumníci / průzkumníkové
genitiv	průzkumníka	průzkumníků
dativ	průzkumníku / průzkumníkovi	průzkumníkům
akuzativ	průzkumníka	průzkumníky
vokativ	průzkumníku	průzkumníci / průzkumníkové
lokál	průzkumníku / průzkumníkovi	průzkumnících
instrumentál	průzkumníkem	průzkumníky

význam

1. člověk, který něco zkoumá

překlady

1. člověk, který něco zkoumá

   • angličtina: pathfinder

související

• průzkum
• prozkoumat, prozkoumávat