čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [praɲɪt͡s]

dělení

editovat
  • pra-nic

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

význam

editovat
  1. genitiv plurálu substantiva pranice
    • Ale děti jsou děti! Neobejdou se bez hádek, křiku i pranic, je třeba nejen chválit a povzbuzovat, ale i krotit a trestat.[1]

zájmeno

editovat
  • záporné

skloňování

editovat
Pád Singulár
Nominativ pranic
Genitiv praničeho
Dativ praničemu
Akuzativ pranic
Vokativ pranic
Lokál praničem
Instrumentál praničím

význam

editovat
  1. vůbec nic, dočista žádná věc
    • Praničím se neprovinili.

překlady

editovat
  1. dočista nic

synonyma

editovat

antonyma

editovat

související

editovat

příslovce

editovat
  • způsobu
  • nestupňovatelné

význam

editovat
  1. žádným způsobem
    • Já pranic nestojím o tu kořeněnou kuchyň restaurační, mně jsou škubánky a jahelník a maštěné nudle stokrát milejší než všechny karbonády.[2]

synonyma

editovat

angličtina

editovat

přídavné jméno

editovat

význam

editovat
  1. související s pránou

poznámky

editovat
  1. Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura
  2. Jan Neruda: Povídky malostranské