prokázat

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔkaːzat]
•  prokázat^{? • info}

dělení

• pro-ká-zat

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	prokážu	prokážeš	prokáže	prokážeme	prokážete	prokážou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	prokaž	prokažme	prokažte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	prokázal	prokázala	prokázalo	prokázali	prokázaly	prokázala
trpné	prokázán	prokázána	prokázáno	prokázáni	prokázány	prokázána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	prokázav	prokázavši	prokázavše

význam

1. předložit důkaz
   • Bylo prokázáno, že kouření přináší zdravotní rizika.
2. svým chováním učinit (povahovou vlastnost) patrnou
   • Požárníci prokázali při zásahu odvahu a chladnokrevnost.
3. (knižně) uvést ve skutečnost, vykonat
   • Mohl byste mi, prosím, prokázat jednu laskavost?
4. strávit čas kázáním

překlady

1. provést důkaz

   • angličtina: prove, establish
   • francouzština: prouver
   • italština: provare
   • latina: probare
   • němčina: beweisen
   • slovenština: preukázať
2. projevit

   • angličtina: manifest
   • francouzština: manifester
   • italština: manifestare
   • němčina: manifestieren
   • slovenština: preukázať
3. provést

   • angličtina: establish
   • francouzština: établir
4. strávit čas kázáním

synonyma

1. dokázat
2. projevit, osvědčit
3. provést, vykonat
4. —

související

• prokázat se
• prokazovat
• prokazání
• průkaz
• průkazný
• prokazatelný
• prokazatelně

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-12-18]. Heslo prokázat.