Možná hledáte proprietě.

francouzština editovat

výslovnost editovat

etymologie editovat

Z latinského prŏpriĕtās, které z přídavného jména proprius.

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo singulár plurál
nominativ propriété propriétés

význam editovat

  1. vlastnictví, majetek
    • Il a vendu toute sa propriété. – Rozprodal všechen svůj majetek.
  2. vlastnictví, vlastnění, držba
    • Enfin, en pays de droit écrit, au moins après la renaissance du droit de Justinien, la femme pouvait avoir des paraphernaux dont elle gardait la propriété, la jouissance et même l'administration. – Konečně, v zemi psaného práva, přinejmenším po obnově práva za Justiniána, mohly ženě patřit parafernálie, k nimž měla právo vlastnictví, užívání a dokonce i správy.[1]
  3. rys, vlastnost
    • L’alcool donne au vin sa force et sa propriété enivrante ; il dérive du sucre, et n'existe jamais tout formé dans le raisin. – Alkohol dává vínu jeho sílu a opojné vlastnosti; vzniká z cukru a přímo v hroznovém vínu se nikdy zcela nedotvoří.[2]
  4. vhodnost, příhodnost

synonyma editovat

  1. biens, possession
  2. possession
  3. qualité, vertu
  4. emploi du mot propre

související editovat

poznámky editovat

  1. Gabriel Lepointe: La Famille dans l'Ancien droit, Montchrestien, 1947 ; 5.vydání, 1956, str.189 - převzato z Wiktionnaire
  2. Edmond Nivoit: Notions élémentaires sur l'industrie dans le département des Ardennes, Charleville : E. Jolly, 1869, str.135 - převzato z Wiktionnaire