čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • pu-dl

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ pudl pudli / pudlové
genitiv pudla pudlů
dativ pudlu / pudlovi pudlům
akuzativ pudla pudly
vokativ pudle pudli / pudlové
lokál pudlu / pudlovi pudlech
instrumentál pudlem pudly

význam editovat

  1. menší psí plemeno s kadeřavou srstí
    • Bernardýn byla směs z nečistokrevného pudla a nějakého pouličního čokla, foxteriér měl uši jezevčíka a velikost řeznického psa se zakroucenýma nohama, jako by prodělal andělskou nemoc.[1]
    • Zvíře, o němž jsme se prve byli zmínili, byl pudl, kterýž následuje Pátkova příkladu, vskočil rovněž přes okraj lodi a plaval za Pátkem.[2]
  2. (zastarale) pult
    • Žena se zachvěla nočním chladem, vzala lampičku se stolu a postavila ji na pudl, na němž plno krajáčů s čerstvým i přepouštěným máslem a nad nímž houpají se váhy a pletence česneku i cibule.[3]
    • Usedla za pudl, schoulila nohy až k bradě a vyndala ze šuplete škatuli naplněnou nítěmi, nůžkami a jiným haraburdím.[3]
    • „Poníženě ruku líbám. Čím posloužím?“ tázal se ochotně pan Vorel, ustoupil na dva kroky zpět a položil pěnovku na pudl.[4]
  3. (zastarale, ve sportu) prkno po němž se pouštěla koule při hře v kuželky[5]

překlady editovat

  1. psí plemeno
  2. prkno, po němž putovala koule při hře v kuželky

související editovat

slovní spojení editovat

poznámky editovat

  1. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  2. CAMPE, Joachim Heinrich. Robinson. Překlad Antonín Mojžíš. Praha : Alois Hynek, asi 1884. s. 49–55. Dostupné online.
  3. 3,0 3,1 NERUDA, Jan. Povídky malostranské. Druhé vydání. Praha : Ed. Valečka, 1885. s. 3–7. Dostupné online.
  4. Jan Neruda: Povídky malostranské
  5. KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 2. Praha : František Šimáček, 1880. Dostupné online. Heslo „Pudl“, s. 1242.

externí odkazy editovat

  •   Rozcestník Pudl ve Wikipedii