čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈpɪtlaːk]

dělení editovat

  • pyt-lák

etymologie editovat

Ze slova pytel příponou -ák na základě toho, že ulovenou kořist odnáší v pytli.[1][2]

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ pytlák pytláci
genitiv pytláka pytláků
dativ pytláku / pytlákovi pytlákům
akuzativ pytláka pytláky
vokativ pytláku pytláci
lokál pytláku / pytlákovi pytlácích
instrumentál pytlákem pytláky

význam editovat

  1. člověk nebo zvíře které bez povolení loví zvěř nebo ryby
    • Kněžna zatím s myslivcem a Janem o všeličem mluvila, až se ptala také, je-li v okolí mnoho pytláků.[3]
  2. (slangově) nosič pytlů[4]

překlady editovat

  1. nelegální lovec

související editovat

slovní spojení editovat

poznámky editovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „pytel“
  2. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „pytel“, s. 503.
  3. NĚMCOVÁ, Božena. Babička. 7. vyd. Praha : Česká grafická unie, 1924. Kapitola IX, s. 116–129.
  4. Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2016-06-14]. Heslo pytlák.
  5. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2016-07-09]. Heslo pytlák.

externí odkazy editovat

  •   Článek Pytlák ve Wikipedii
  •   Rozcestník Pytlák ve Wikizdrojích