raubíř

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈraʊ̯biːr̝̊]

dělení

• rau-bíř

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	raubíř	raubíři
genitiv	raubíře	raubířů
dativ	raubíři	raubířům
akuzativ	raubíře	raubíře
vokativ	raubíři	raubíři
lokál	raubíři	raubířích
instrumentál	raubířem	raubíři

význam

1. člověk, který se chová násilnicky nebo příliš hlučně, příp. něco poškozuje

překlady

1. loupežník

   • němčina: Räuber m

synonyma

1. loupežník, výtržník, lupič

související

• raubířův
• raubířka
• raubířství
• rabiát