rcete

čeština

výslovnost

• IPA: [r̩t͡sɛtɛ]

sloveso

význam

1. (zastarale, knižně) druhá osoba množného čísla rozkazovacího způsobu slovesa říci/říct/řeknout
   • Sstoupiv dolů Čech se svými lechy, praví: »Rcete, jak ta zem má slouti?« A lid jedním hlasem volá: »Čechy!«

synonyma

1. řekněte

související

• rci
• rceme